|
|
Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů
Modlitbová, Pavlína ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tématem předložené dizertační práce bylo provedení testů toxicity s využitím testovacího organismu ze zástupců suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Tento testovací organismus byl zvolen jako nejvhodnější pro posouzení toxicity vybraných anorganických sloučenin kontaminujících terestrický ekosystém. Jeho výběr byl proveden na základě důkladně zpracované metodiky tohoto testu, dále známých biologických a biochemických vlastností výše specifikovaného živého organismu, případně na jeho ekologické relevantnosti. Kromě klasických endpointů, jakými jsou mortalita, změna hmotnosti testovacích jedinců a také vliv přítomnosti a koncentrace kontaminantů na konzumaci stravy, byly rovněž sledovány změny v morfometrické charakteristice, a to na úrovni tkání a buněk, cytotoxicita a rovněž byla posuzována možná bioakumulace v různých částech těla tohoto organismu. Vybrané testované látky lze zařadit do oblasti nanočástic a anorganických solí. U vybraných nanočástic zlata byla provedena kompletní ekotoxikologická studie na několika úrovních organizace živé hmoty (organismus, tkáň, buňka). Pro vybrané soli byla provedena studie, která byla zaměřená především na chování organismů a klasické endpointy.
|
|
|
Model of transport in vadose zone in vertisols under semiarid climate.
Weiss, Tomáš ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kodešová, Radka (oponent)
(in Czech) Vertisoly pokrývají hydrologicky velmi významnou část semiaridních oblastí, a tak pochopení proudění vody a látek je velmi důležité z hlediska zemědělské činnosti a využívání vodních zdrojů. V předchozích pracích byl prezentován koncepční model salinizace způsobené desikačními trhlinami. Podle tohoto modelu se salinizace sedimentu nesaturované zóny objevuje do hloubky až 4 m pod povrchem a je způsobena podpovrchovým odpařováním v důsledku konvekčního proudění vzduchu v desikačních trhlinách. Tato diplomová práce představuje koncepční model proudění vody a transportu rozpuštěných látek ve vertisolech a její numerickou aplikaci. Model počítá s homogenně pórovitým materiálem, ale netradičně předepisuje jednak okrajové podmínky představující desikační trhliny v půdě a jednak nenasycenou hydraulickou vodivost. Numerický model sice simuluje konkrétní místo v blízkosti odkaliště odpadu z kravína, ale jeho koncepční řešení by se dalo aplikovat na všechny semiaridní oblasti s vertisoly. Simulace byly provedeny za použití několika modelovacích přístupů s konečným cílem kalibrovat výsledky simulací na měřené hodnoty in situ: půdní vlhkost a koncentrace chloridů v pórové vodě. Model byl vyvinut na základě mnoha simulací, veškeré metodou pokus-omyl. Okrajová podmínka popisující trhlinu umožňuje...
|
|
|
Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů
Modlitbová, Pavlína ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tématem předložené dizertační práce bylo provedení testů toxicity s využitím testovacího organismu ze zástupců suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Tento testovací organismus byl zvolen jako nejvhodnější pro posouzení toxicity vybraných anorganických sloučenin kontaminujících terestrický ekosystém. Jeho výběr byl proveden na základě důkladně zpracované metodiky tohoto testu, dále známých biologických a biochemických vlastností výše specifikovaného živého organismu, případně na jeho ekologické relevantnosti. Kromě klasických endpointů, jakými jsou mortalita, změna hmotnosti testovacích jedinců a také vliv přítomnosti a koncentrace kontaminantů na konzumaci stravy, byly rovněž sledovány změny v morfometrické charakteristice, a to na úrovni tkání a buněk, cytotoxicita a rovněž byla posuzována možná bioakumulace v různých částech těla tohoto organismu. Vybrané testované látky lze zařadit do oblasti nanočástic a anorganických solí. U vybraných nanočástic zlata byla provedena kompletní ekotoxikologická studie na několika úrovních organizace živé hmoty (organismus, tkáň, buňka). Pro vybrané soli byla provedena studie, která byla zaměřená především na chování organismů a klasické endpointy.
|
|
|
Hodnocení negativního vlivu degradačních faktorů na půdu a návrh možností jeho omezení - vytvoření podkladů pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Remeš, Michal ; Menšík, Ladislav ; Dumbrovský, Miroslav ; Kulhavý, Jiří ; Sáňka, Milan
Základním cílem projektu je vytvoření metodických podkladů a návrhů pro podporu udržitelného užívání půdního fondu a zajištění informací z oblasti ochrany půdy. Projekt má ověřovat možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd v ČR s ohledem na negativní působení jednotlivých degradačních faktorů. Celá struktura projektu je sestavena tak, aby byly vytvořeny podklady pro plnění požadavků daných návrhem Směrnice na ochranu půdy EU. Jedná se zejména o tyto požadavky: Zlepšit stav půd s ohledem na vliv jednotlivých degradačních faktorů, přispět k objasnění zákonitostí procesů degradace půd, omezit znečištění půdy, ověřit možnosti pro zlepšení stavu zemědělských, lesních a ostatních půd a navrhnout nápravná opatření. Závěrečná zpráva za první rok řešení (září – listopad) je zaměřena na základní popis problematiky působení degradačních faktorů na půdu. Uvedeny jsou hlavní zásady navrhované Směrnice na ochranu půdy EU a jejich promítnutí do řešení projektu. Jsou definovány hlavní degradační faktory: eroze, ztráty organické hmoty, zhutnění, salinizace, sesuvy, kontaminace, zábory , ztráty na biodiverzitě. U hlavních degradačních faktorů jsou uvedeny metody měření a hodnocení a též podkladové informace pro identifikaci ohrožených oblastí na území ČR.
|
host ::
RSS.